Přijeli jsme jako 2. mužstvo tabulky na půdu 9. mužstva. Obraz hry byl však přesně opačný – jako bychom si vyměnili role. Přesto, že jsme hráli proti mladším hráčům v průměru (v sestavě jen 1 starší dorostenec), dostali jsme lekci z týmové hry, bojovnosti, pohybu bez míče, nabídky … a zaslouženě prohráli.
Sestava : Neubauer, Kašný, Welyt, Sadil, Machala, Vyoral, Štípek, Kadlík, Kuchárek, Pavelka, Sedláček, Laciga, Slováček, Horák, Mican, Segrado
Do zápasu jsme vstoupili opatrně a ospale. Nadšeně hrající soupeř nám nedával moc místa, rozdíl v pohybu mužstev bez míče byl markantní. Po jedné ze standartek směrované do vápna mělo několik našich hráčů míč na kopačce, nikdo jej však neuklidil a tak skončil v naší brance. Poměrně brzy přišla odpověď z naší strany, když Sáďa svým typickým způsobem pronikl z levé strany a krásně zakončil naši nejhezčí šanci zápasu – 1:1. Po další standartce však soupeř znovu přebírá vedení, neboť nikdo není ochoten jít do souboje o míč a ten dostat ven z vápna. Tak končí i poločas.
Druhá půle do naší hry změnu nepřináší. V pohybu, rychlosti i fotbalové chytrosti je soupeř lepší. Snad jen akce Radka Lacigy po levé straně stojí za zmínku, když připravuje gólovku pro Štípase, bohužel ten přestřeluje břevno branky. Soupeř docela lehce proniká přes kraje hřiště na naši polovinu a jeden z průniků končí penaltou v naší síti. Je po zápase. Naše početná fanouškovská základna z řad rodiných příslušníků musí být oprávněně sklamaná. Nejen z výsledku – především z přístupu k tomuto zápasu – až na pár vyjímek to byla z naší strany velká nuda.
FOTBALU Zdar !
