V neděli 6. 10. 2013 v 10,00 hod hrajeme další domácí mistrovské utkání.
Sraz v 9,00 hod na hřišti v Loukách.
Fotbalu ZDAR!
Dnešní posilka se ruší pro nedostatečný počet účastníků,
na příští týden se domluvíme.
Fotbalu zdar!
Sokol Hovězí : SK Louky (0:3)
Sestava: Adam Blaha (brankář), Peťa Řeha, Laďa Welyt, Ondra Sadil, Milan Marušák, Kuba Horák, Paťa Kuchárek, Robin Kadlík, Ondra Malota, Jarda Suchánek, Peťa Sedláček, střídači: Paťa Lendler, Tomík Mican, Marťa Pavelka, Paja Trnka
Do Hovězí jsme dojeli v silné sestavě 15ti hráčů. Konečně začínáme lámat rekordy, co se týká počtu hráčů. Doufám, že ty časy, kdy jsme na zápasy dorazili v 11ti a méně, jsou nenávratně pryč. Počasí nám také přálo – byl sobotní slunečný den, byl fotbalu čas. Co víc si jen přát, snad jen to vítězství. Před zápasem jsme měli menší problémy s trenérem, který se pravděpodobně nechal unést krásou přírody a místo odbočky doprava jel stále rovně („Pane trénére, vy jste se kochal“). Po chvíli zazvoní telefon a já naviguji. Druhý pokus zase nevyšel, i když trenér už byl zase o něco blíže k cíli, tentokrát odbočil, ale nabral jiný směr. Zorientoval se, až když realizační tým se vydal naproti našemu trenérovi, neboť bez něj by zápas postrádal smysl. Třetí pokus se zdařil a pan trenér dorazil na místo včas. Hráči domácích nás překvapili svou sestavou, na trávník nastoupilo pouze 9 hráčů. Mysleli jsme si, že to bude brnkačka, ale soupeř nám připravil chvílemi peprné okamžiky. My jsme samozřejmě od počátku zápas podcenili, což se projevilo hned v 5. minutě a soupeř mohl dát svůj první gól. Začaly nám pěkně pracovat nervy. No jo, není 9 jako 9. V 15. minutě přišla akce Jardy Suchánka a my vedeme 0:1. Další akce domácích před naší branou na sebe nenechala dlouho čekat. Naštěsí nic. Konečně jsme se začali vzpamatovávat z ledové sprchy soupeře. Jmenujme alespoň některé – ve 23. minutě akce Peťa Sedlaček s Peťou Řehou, 33. minuta Ondra Malota a Peťa Sedláček, 37. minuta Peťa Řeha střela na brankaře. Krátce ve 2. poločase Marťa Pavelka hlavičkuje a my vedeme 0:2. Dvě tutovky zahodil Paťa Lendler, mohlo to být 0:4, ale nemáme mu to za zlé. Snaha byla. Pouze na tréninku si přidá navíc nějaké ty kliky a sklapovačky, aby si zapamatoval, že „to se dává“. Před koncem zápasu dává Ondra Malota gól a vedeme 0:3. Tímto výsledkem také skončil zápas v Hovězí. Mohli jsme si tedy oddechnout a spokojeně odjet domů se třemi body na kontě. V každém případě smekám před bojovností domácích, s jakým nasazením vyrazili na hřiště. Zápas rozhodně nehodlali vzdát a rozhodli se bojovat i v tak malém počtu až do konce.Měli bychom se z tohoto zápasu ponaučit a nikdy tak nepodcenit soupeře. V tomto případě platí heslo „Sláva patří vítězům a čest poraženým“.
Teta
